O knížkách, které mě zaujaly tu obvykle nepíšu. Nemyslím si, že na nějaké doporučování mám erudici nebo autoritu (co aktuálně čtu, zjistíte na mých GoodReads – přidejte si mě!). Kniha Say Nothing od Patricka Raddena Keefa mě ale nadchla tak, že jí alespoň musím zmínit.
Tak nějak bych si představoval, že se na střední škole sfoukne výuka Troubles. Vyprávění se nějak zásadně nevěnuje politické situaci v Irsku ani Británii, neoperuje se v něm s různými parlamentními frakcemi, Good Friday Agreement (společně s Jugoslávií imo největší západní diplomatický úspěchu 90. let) je vysvětlen na pár odstavcích, jméno Tony Blair se v celé knize objeví jen jednou… A i tak celý problém pochopíte (jak to asi jen jde), vžijete se do něj, a mrzí vás, že jste tuhle knížku neobjevili dřív. Nejsem recenzent knih, ani nikdy nebudu, ale nadchnul mě například způsob jakým autor v první třetině knihy bez většího kontextu nechá viset několik drobných informací, jen aby všechny vybuchly jak bomba na posledních několika stránkách. Jakmile příběh dočtete, nechcete ho víc, protože je snad naštěstí víceméně u konce (fingers crossed), ale pár dní nemyslíte na nic jiného a v náhodných okamžicích vám přejede mráz po zádech.
Knížka je v angličtině dostupná jako paperback na Amazonu nebo v Praze u mých oblíbenců Shakes.cz (všude jinde jen na objednání). Do češtiny jí zatím nikdo nepřeložil, ale v roce 2021 vyšla ve slovenštině a najdete jí například na Martinusu, nebo samozřejmě na Knihobotu.
Přečtěte si jí, i pokud vám (Severní) Irsko nic neříká.
17-06-2024